Hubení mravenců

Necháváme za sebou desítky spokojených zákazníků

Petr Král, Litoměřice

Hubení mravenců

Každý rok se nám na jaře objevovala v domě spousta mravenců. Objednávali jsme nějaké firmy, které nám vždy provedli postřik venku i uvnitř domu. Vždy to ale účinkovalo jen pár měsíců. Firma Naturabor ale provedla položení nějakých „gelových kapiček“. Viděli jsme mravence, jak to žerou a postupně jich ubývalo. Nyní jsou to už dva roky a mravenci jsou pryč. Děkujeme.

Marie H., SVJ Tolstého, UL

Hubení mravenců

S faraony jsme se potýkali v našem panelovém domě již několik let. Průběžně se objevovali střídavě v různých bytech. Děkujeme firmě pana Borovanského a paní Borovanské, že nás těchto mravenců zbavili. Od vaší návštěvy je to už dva roky a zatím nemáme od žádného nájemníka žádné informace, že by se někde něco zase objevilo.

Mravenec Farao

Typické příznaky výskytu

Narozdíl např. od štěnic či švábovitého hmyzu, jejichž přítomnost můžeme detekovat dle charakteristických známek výskytu, aniž bychom našli živého brouka, nelze u mravence faraona žádné podobné stopy výskytu najít. Jeho přítomnost poznáme teprve, když uvidíme konkrétní jedince– „mravenčí cestičku“.
Vzhledem k jejich miniaturním rozměrům, je snadno při horším světle přehlédne i člověk se zdravým zrakem.

Úkryty – místa výskytu

Drží se především kolem bytových jader, tedy v koupelnách, kuchyních (v prasklinách, pod dlažbou..). Zde totiž mají přístup k potravě i k vodě. To ale neznamená, že ho jinde nemůžeme najít. Rád využije třeba i květináč s pravidelnou zálivkou a jako potrava mu postačí pár drobků na talíři na stole.
Častým úkrytem je například také varná konvice (spodek).

Jak se k nám mohli dostat – šíření

Výhodou mravence je, že v kolonii existuje více královen (až 20). Některé zdroje uvádějí, že ve velkých koloniích lze najít dokonce až 200 královen, což u nás v panelových domech bude spíše výjimka.
Další výhodnou strategií je to, že kolonie faraonů proti sobě neválčí. Pokud se kolonie rozrůstá, dojde k jejímu rozdělení na mateřskou a dceřiné kolonie.
Díky dálkovým teplovodům jsou schopni šířit se celkem bez problémů po celých sídlištích, kdy při příznivých podmínkách postupně pronikají do dalších bloků. Zde se pak šíří zejména stoupačkami (topení, voda).
Šířit se mohou samozřejmě také při stěhování v nábytku a věcech, v potravinách.

Jak škodí?

Mohou být přenašeči různých bakteriálních onemocnění.
V nemocnicích mohou pronikat např. také pod obvazy u krvácejících ran. Zde mohou rány infikovat, komplikovat tak proces hojení, nebo dokonce spustit závažné onemocnění, jako je otrava krve.
Stejným způsobem mohou kontaminovat i potraviny, které mohou být následně plné bakterií. Co není hermeticky uzavřeno, není před nimi v bezpečí.

Existuje nějaká prevence?

Jedinou prevencí je skladování potravin v dobře uzavřených, těsnících nádobách či obalech, nebo na hodně chladném místě.
Nenechávat zbytky jídel na talířích v kuchyni, ani jinde v bytě.
Okamžitě omýt každé nádobí, uklízet drobky atp.

Mohu je vyhubit sám?

Ve volně prodejných nástrahách jsou účinné látky ve velmi malém množství, nebo jde o účinné látky první generace, proti kterým mají faraoni rezistenci. Vyhubení svépomocí je tak spíše výjimkou.
Profesionální přípravky obsahují dostatečné množství účinné látky.

Před odborným zásahem

Před zásahem není třeba nic provádět, ani připravovat.
Nikde neaplikujte volně dostupné insekticidy, zásah tím tak můžete zkomplikovat až případně znemožnit.

Jak provádíme odborný zásah?

Insekticidy ve formě postřiku či popraše jsou v boji proti faraonům bez účinku. Docílíme jimi pouze toho, že se kolonie skryje a bude žít z nashromážděných zásob nebo bude pronikat do míst nezasažených postřikem, či poprašem.
Vždy je potřeba zahubit všechny kolonie v celém objektu. Likvidace jednotlivých dělnic nic neřeší. Je nutné zasáhnout srdce kolonie, tedy královny a larvy. Jen tak se mravenců lze zbavit.
Nejvhodnějším řešením je tak pokládka gelových nástrah poslední generace do exponovaných míst. Dělnice nástrahu odebírají a nosí do hnízda, kde s ní krmí královny a larvy. Tím dojde k intoxikaci celé kolonie. Ve většině případů postačí k vyhubení jedna pokládka, v místech většího zamoření se pokládka opakuje.
Vzhledem k štěpení kolonií je v panelových domech vhodné (dle situace) ošetřit tento dům celý – vždy minimálně celý vchod.
Stejným způsobem probíhá hubení také všech ostatních druhů mravenců.

Základní informace

Původ a bionomie

Nejrozšířenější a také nejobtížnější škůdcem mezi mravenci u nás.
Jedná se o zavlečený druh, jehož původním domovem je Afrika.
Značně teplomilný (jeho optimum se pohybuje kolem 26 °C).
U nás se stal druhem přísně synantropním. Ve volné přírodě není schopen přežít zimní období. Při teplotě 15 °C a méně se zastavuje rozmnožování kolonie a při teplotách pod 10 °C dokonce velmi rychle hyne (cca za 1 týden). To určuje jeho způsob života u nás. Je vázán na lidská sídla, zejména na obytné domy s dálkovým vytápěním, které mu zaručuje konstantní vysokou teplotu. Proto je nejaktivnější během topné sezóny. Tím si vysloužil přezdívku vánoční mravenec.
Kolonie mravenců farao může být opravdu malá – třeba velikosti vlašského ořechu.

Dělnice

Hnědožluté s tmavším koncem zadečku.
Velké 2,5 mm.
Sterilní.
Pečují o larvy a královny, shánějí potravu.
Délka života cca. 20 týdnů.

Samci

Černohnědí se světlýma nohama.
Okřídlení.
Velcí 3 mm.
Po spáření hynou.
Délka života cca. 20 týdnů.

Královny

V jedné kolonii je více královen.
Hnědožluté s tmavou hlavou.
Velké 3,5 – 4,5 mm.
Jedna královna klade za život asi 300 vajíček.
Délka života cca. 12 měsíců.

Potrava

Bílkoviny, cukry.
Nepohrdnou v podstatě žádným zbytkem jídla, kapkami šťávy apod.

Rozmnožování a vývoj

Proměna dokonalá.
Vývoj od vajíčka po dospělce 6 týdnů – při teplotě 27 C° a 80% vlhkosti vzduchu.

Něktéré další druhy

Hubíme i další druhy mravenců. Do domů proniká z venkovního prostředí mravenec obecný (Lasius niger). Jeho kolonie jsou větší a není v nich tolik královen. Způsob života je ale podobný jako u faraonů. Jen lépe snáší i chladnější teploty.
Problémy působí na zahradních trávnících mravenec žlutý, lidově zrzavý (Lasius flavus). Který dokáže velmi nepěkně poničit pěstěný trávník.
Způsoby likvidace jsou podobné.